Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Aktivní pohybový aparát je součást pohybového aparátu, která slouží především k pohybu. Skládá se z kosterních svalů a s nimi spojených struktur (fascie, šlachy, šlachové pochvy a tíhové váčky). Viz také pohybový aparát, pasivní pohybový aparát.

Pasivní pohybový aparát je součást pohybového aparátu, která slouží především k udržení správného tvaru těla a jeho zpevnění. Skládá se z kosterního systému a souvisejících struktur (kosti, chrupavky, klouby, meziobratlové ploténky a vazy). Viz také pohybový aparát, aktivní pohybový aparát.

Pohybový aparát, muskuloskeletální systém neboli svalový a kosterní systém je orgánový systém, který člověku umožňuje pohyb, a to prostřednictvím jeho svalového systému a kosterního systému. Muskuloskeletální systém poskytuje člověku oporu a stabilitu, dává tvar jeho tělu a zejména mu umožňuje pohyb. Obrázek: Schematický nákres loketního kloubu (v průřezu) jako jeden z mnoha příkladů komplexní stavby pohybového aparátu. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také aparát, aktivní pohybový aparát, pasivní pohybový aparát, orgánový systém.

Pohybová aktivita je jiný název pro tělesnou aktivitu.

Dnes panuje všeobecná odborná shoda, že dostatek pohybu představuje klíčový aspekt prevence a podpory zdraví. Pohyb má příznivý vliv na kvalitu života, kvalitu spánku, zlepšení kognitivních funkcí a obecně lepší náladu a životní pohodu. Pro zdravotní účinky pohybové aktivity platí: „Cokoli je lepší než nic. Více je lepší než méně.“ Pohybová aktivita snižuje riziko srdečně-cévního onemocnění o 35 %, cukrovky o 40 % a zhoubného nádoru prsu o 20 %. Doporučený objem pohybové aktivity je individuální, typicky např. 30 minut 5× týdně do mírného zapocení. Univerzální doporučenou pohybovou aktivitou je svižná chůze.

Energetický výdej při pohybové aktivitě neboli EEPA (zkratka pochází z anglického názvu energy expenditure of physical activity) je množství energie, která je spotřebovávána ve chvílích, kdy tělo není v klidovém stavu (například při chůzi, běhu, zvedání či nošení břemen nebo při sportu). K pohybové aktivitě využíváme sílu kosterních svalů. Mezi pohybovou aktivitu se počítá nejen plánovaný pohyb (trénink, sportovní aktivity apod.), ale i různé každodenní a volnočasové aktivity, jako jsou domácí práce, práce na zahradě, chůze apod. Viz také pohybová aktivita, celkový energetický výdej.

Zdraví prospěšná pohybová aktivita je jakákoli pohybová aktivita, která zlepšuje zdraví a při níž hrozí jen nízké riziko zranění. Příkladem jsou každodenní a volnočasové aktivity, jako jsou intenzivní domácí práce nebo práce na zahradě, rychlá chůze, chůze do schodů, aktivní mobilita i mnoho druhů sportů. Zvláštní postavení v rámci zdraví prospěšných pohybových aktivit zaujímá trénink. Viz také pohybová aktivita, podpora zdraví.

Dávka pohybu (angl. dose of exercise) určuje, zda bude trénink účinný – a pokud ano, do jaké míry. Celkovou dávku pohybu přitom určuje: intenzita zátěže – vyjádřená v procentech maximálního výkonu jednotlivce, doba trvání zátěže – obvykle vyjádřená v minutách či hodinách (při vytrvalostním tréninku), nebo počet opakování nějakého cviku (při silovém tréninku), frekvence zátěže – počet pohybových aktivit za týden (někdo například běhá 3× týdně apod.), týdenní objem zátěže – celkový součet pohybových aktivit za týden (někdo například naběhá 18 km týdně apod.). Viz také trénink, pohybová aktivita, doporučení pro pohybovou aktivitu.

Doporučení pro pohybovou aktivitu mohou posloužit jako vodítko při volbě vhodné intenzity a rozsahu pohybové aktivity. Odpověď na otázku, jaké množství pohybové aktivity je ideální, aby byla co největším přínosem pro lidské zdraví, lze najít v různých doporučeních. Zdravého množství pohybu lze dosáhnout nejen cíleným tréninkem a sportováním, ale i různými pohybovými aktivitami v každodenním životě. Obrázek: Doporučení pro pohybovou aktivitu dospělých (18–65 let). Kromě toho existují i doporučení pro pohybovou aktivitu dětí předškolního věku (3–6 let), dětí a dospívajících (6–18 let), seniorů (nad 65 let), žen během těhotenství a po porodu, a dospělých s chronickými onemocněními. Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky (upraveno podle Rakouských doporučení pro pohybovou aktivitu). Viz také pohybová aktivita.

Aparát (lat. apparatus) je uskupení kanálků, žláz, krevních cév, svalů nebo jiných anatomických struktur, které společně vykonávají nějakou konkrétní funkci. Příklady: juxtaglomerulární aparát – reguluje průtok krve do glomerulu (tj. mikroskopické struktury uvnitř ledvin), pohybový aparát – člověku umožňuje pohyb, slzný aparát – slouží k tvorbě a odvodu slz (odborně řečeno slzné tekutiny), vestibulární aparát – podílí se na smyslu pro rovnováhu, apod. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz aparát.